2

         Basket očima trenéra                                                            

      (inspirace pro tréninky, basketbalový občasník)          

 

V dnešním vydání najdete několik podle mne zajímavých námětů od zámořských trenérů k trénování i koučování. Minimálně stojí za pozornost, čemu všemu věnují jejich trenérské úsilí.

 

Chyť – čti – udělej rozhodnutí.

Výše uvedený postup při zpracování přihrávky bývá tím, který trenéři obvykle učí. Zároveň vyžadují, aby "Chyť, čti, rozhodni se" trvalo co možná nejkratší dobu, trenéři " San Antonio Spurs" údajně 1 vteřinu!!

Coach Mac, který mimo jiné publikuje řadu velmi dobrých cvičení, shromáždil poznatky více trenérů na toto téma a výsledkem je následující úvaha:

Jakou dovednost trénovat namísto té "chyť – čti – udělej rozhodnutí"?

Někteří trenéři preferují " čti – chyť – udělej rozhodnutí"! Co to obnáší? Trenéři učí hráčky, aby "přečetli" obranu i své spoluhráčky ještě předtím, než chytí míč. Hráčky tak mohou útočit, popř. přihrát bez prodlevy po příjmu míče. Obzvlášť pak je umění "čti – chyť – udělej rozhodnutí" téměř povinou výbavou tvůrce hry (point guard). V každém případě může tento způsob řešení situace při příjmu míče znamenat, že útok má náskok před obranou a tím také pochopitelně možnost dosáhnout většího počtu bodů.

 

První tři kroky.

Co představuje toto pravidlo? Poté co dojde ke změně držení míče ať v útoku nebo v obraně, první tři kroky každé hráčky směrem na opačnou polovinu hřiště musí být rychlejší než první tři kroky soupeřek. Smyslem je získat při přesunu z jedné poloviny na druhou náskok před soupeřkami.

Pokud dokážeme uplatňovat pravidlo prvních tří kroků v průběhu celého zápasu, pak přínos je evidentní:

útočně: tým získá 2-3 extra příležitosti k rychlému protiútoku přečíslením obrany (samozřejmě při zvládání dovedností jako jsou dlouhá přihrávka apod.)

obranně: tým ubrání navíc 2-3 útočné příležitosti soupeřek ke "snadnému skórování".

Pokud si vše jednoduše sečteme, pak zjistíme, že uplatňování pravidla "prvních tří kroků" nám může v zápase přinést na výsledkové tabuli po posledním hvizdu rozhodčího zisk i 12 bodů! Kolik zápasů se hraje s výsledným rozdílem menším, než je 12 bodů?

 

Spacing v mini a žákovském basketbalu.

Jednou z nejtěžších věcí při trénování mladších kategorií je naučit hráčky vnímat a využívat prostor. Jak snadné je používat spacing při zápase pro Golden State, tak těžké je koučovat hru, kde hráčky v mini kategorii končí boj o míč v chumlu deseti hráček ve vzdálenosti do tří metrů od míče.

Zde je několik tipů, jak spacing trénovat:

Bubliny.

Toto cvičení spočívá v tom, že trenér vysvětlí hráčkám, že každá je ve své bublině. A pokud se přiblíží jedna hráčka (bublina) ke druhé, tak bublina praskne. Je nutné hráčkám ukázat, jak velkou vzdálenost bublin musí hráčky dodržovat. Takže trenér zahájí hru (3 na 3, 4 na 4,5 na 5) a pokaždé, když se k sobě bubliny přiblíží více, než je stanoveno, trenér použije domluvené znamení (bum, prásk apod), bublina praskne a dojde ke změně držení míče, míč získá bránící tým. Hráčky začnou brzy po vícero prasknutí bublin reagovat a podstatně zlepší vnímání prostoru – spacing.

 

Body za spacing.

Hráčky určitě přijímají lépe pro ně nové dovednosti, pokud jsou pozitivně motivovány a cvičení jsou zábavná. Příkladem budiž udělování bodů týmu (hráčkám) za správný spacing. Trenér si může přitom kreativně určovat pravidla takové hry podle aktuální dovednosti hráček. Při trochu pokročilejší hře (co se spacingu týče) je možné např. dát za koš dosažený při hře z vymezeného území 4 body, což ve svém důsledku vede k zahuštění prostoru pod košem obránci a k otevřeným pozicím pro střelbu mimo vymezené území (tedy ke zlepšování spacingu útočnic).

Hra segmenty.

Obrázek "6 segmentů" slouží jako vizuální pomůcka pro vnímání spacingu. Hřiště je rozděleno do 6 segmentů a v žádném z nich nejsou dvě hráčky. Hráčky jsou rozprostřeny dostatečně daleko od sebe a využívají prostor jak do šířky, tak do hloubky.

Jestliže hráčka změní pomocí driblinku nebo přihrávky pozici míče, všechny hráčky změní své postavení tak, aby byly dodrženy pravidla jedné hráčky v segmentu. Hráčky bez míče si nabíhají do prostoru pro přihrávku a tím zároveň vytvářejí prostor pro hru 1 na 1 hráčce s míčem. Při jakémkoliv pohybu tedy musí hráčky dodržovat pravidlo jedné hráčky v jednom segmentu.

Několik soutěžních cvičení trestných bodů.

Do 0 bodů.

Každá hráčka střílí sama za sebe. Hráčka začíná s 10 body a jejím úkolem je dostat se na nulu. Body se počítají následovně: pokud dá hráčka koš, odčítá se jí jeden bod. Jestliže nedá, přičítají se jí dva body. Hra pro hráčku končí tím, že dosáhne buď 0 bodů, nebo naopak 20 bodů, za což ji trenér jistě přichystá příjemnou atletickou odměnu.

Čisté koše.

Hráčky se rozdělí do dvojic. Soutěž probíhá ve dvojici mezi oběma hráčkami. Stanovíme vítězný počet bodů, např. 4. Hráčky střílí šestky a skóre se počítá takto: Jestliže hráčka dosáhne čistého koše, tj. bez dotyku míče obroučky či zařízení, má hráčka bod. Pokud se míč dotkne obroučky, má 0 bodů, a když se hráčka netrefí, dostává -1 bod.

Hrubý nátlak.

Rozdělíme hráčky na dva týmy. První tým jsou střelkyně a druhý tým jsou narušitelky. Jedna ze střelkyň jde střílet dvě šestky. Narušitelky nesmí do šestky a nesmí se střelkyně dotýkat. Jinak se jí snaží, jakkoliv střelbu znepříjemnit, hvízdáním, bučením, máváním apod. Pokud se střelkyně přesto dvakrát trefí, tak narušitelky běhají rovinky. Když dá střelkyně pouze jednu, tak běhají všechny a pochopitelně, když nedá ani jednu, tak běhají střelkyně. Až se vystřídají všechny střelkyně, oba týmy si vymění role.

Štafety.

Hráčky jsou rozděleni do tří týmů. Týmy jsou seřazeny na půlící čáře v zástupech. Jejich první hráčky s míči jsou na šestkové čáře. Na dané znamení začíná štafetová šestková soutěž. Hráčky vystřelí šestku a pokud dají, driblují na půlící čáru, kde předávají míč další spoluhráčce. Pokud nedají, musí střílet znovu. Hráčky týmu, které všechny skórují jako první, vyhrávají štafetu.

 

Na závěr cvičení 2 na 1:

Hráčky zahájí u vlastního koše s obránkyní, která má vymezen prostor k bránění na své útočné polovině. Hráčky mají k dispozici po každé přihrávce pouze jeden driblink. Po překonání obranné poloviny na ně čeká další obránkyně, která má vymezen obranný prostor rovněž pouze na polovině hřiště. Nedochází tedy k obraně 2 na 2. Opět platí, že hráčky mají až do zakončení vždy jen jeden driblink! V rámci vymezeného území limitujeme počet přihrávek před zakončením, např. na dvě.

Zdroj: Trénování basketbalových dovedností, e-kniha Martin Chmel.