Mladší žákyně to zvládly! Po skončení základní části skupiny B žákovské ligy jim patří dělené první místo s bilancí 11 výher, 1 porážka a mohou se radovat z postupu do extraligy! Jak se první část sezóny vyvíjela? Jaké jsou pozitiva nebo naopak slabší stránky naší hry? A jaké jsou výhledy vzhledem k účinkování v nejvyšší české soutěži mladších žákyň? To vše, a ještě více se dočtete níže v rozhovoru s hlavní trenérkou U14 Aničkou Svobodovou.

„Velká gratulace k postupu do extraligy! Byl postup právě jedním z cílů této sezóny?“

„Díky, určitě byl. Po rozlosování naší sedmičlenné skupiny jsem měla tušení, že se o tři postupová místa popereme s Děčínem, Tygřicemi Praha a týmem HBB Praha. Síla naší skupiny B se prokázala, jelikož jako nejlepší tým ze čtvrtého místa nakonec postoupilo i HBčko. Postup byl tedy určitě jednou z pomyslných povinností této sezóny. Že se povedl s jedinou porážkou, hodnotím jako velké pozitivum.

„Pojďme se tedy rovnou dostat k té jediné porážce našich Lvic. Ta se uskutečnila na palubovce Děčína, v pátek 17.11, v poměru 56:48 pro Děčín. Co k tomuto zápasu říci?“

„Že jsme si dvakrát v sezóně vybraly velmi slabou čtvrtinu a v tomto zápase se nám to vymstilo. O dva týdny dříve s Tygřicemi jsme se z nepovedené herní pasáže zvládly dobře dostat v závěru zápasu, tragickou třetí čtvrtinu v Děčíně už jsme ale napravit nedokázaly, Děčín je týmem, co naše slabé momenty trestá. Hrál velmi dobře celý zápas, ale v prvním poločase jsme byly mírně lepším týmem. Velmi dobře jsme bránily (21 bodů za poločas) a proměňovaly šance. Desetibodové vedení v poločase ale nic neznamená, zvlášť když jsme ve třetí čtvrtině začaly kupit velké množství zbytečných, nevynucených ztrát, nedávaly body (pouze 6 za čtvrtinu). Tuším, že jsme v zápase prohrávaly i o 17 bodů, holky ve čtvrté čtvrtině ještě náskok stáhly, ale náš výkon v druhé půli byl jinak velmi mdlý a nebojovný, na což od holek jinak nejsem vůbec zvyklá.“

„Sezóna (ani její základní část) bez prohry tedy nenastane…“

„Možná to bude znít hloupě, ale já to vidím jako plus. Holky se stále musí určit prohrávat, v loňské sezóně na to nebyly po většinu sezóny zvyklé a když pak přišlo MČR a na něm i nějaké prohry, některé hráčky to těžce nesly. Přitom to ke sportu prostě patří, a ne vždy je důležité závěrečné skóre, ale také odvedený výkon. Myslím si, že je tedy dobře, že jsem již v lize prohru zažily, holky to naučí tomu, že zápas trvá 40 minut a je třeba nevypustit ani jednu jedinou, jelikož kvalitní soupeři budou naše herní výpadky trestat. V extralize nás budou čekat velmi těžké zápasy, jistě se nedá předpokládat, že bychom všechny vyhrály, důležité je ve všech podat dobré výkony a být koncentrovaný od začátku do konce.“

„Než se dostaneme k predikcím extraligové části sezóny, co bys řekla k výkonům našich holek U14 ve dvanácti utkáních základní části?“

„Na začátek asi velké díky všem patnácti hráčkám ročníku 2010-2012, které do utkáních pravidelně zasahovaly. Určitě jsem jako trenérka byla vděčná za ty zápasy, které jsme téměř od samého začátku vyhrávaly větším bodovým rozdílem a mohly si tedy hojně zahrát všechny hráčky, což třeba v obou utkáních s Děčínem či Tygřicemi nenastalo. Ale samozřejmě ještě vděčnější jsem byla za tyto soupeře, se kterými jsme musely bojovat o každý balón a vydat ze sebe maximum – a musím říci, že to občas byl z obou stran moc pěkný a koukatelný basket. Zastavila bych se ještě u obou zápasů s Tygřicemi, které za mě hrají velmi pohledný basket s prvky agresivní obrany, která nám během obou zápasů dělala problémy. To, že jsme oba tyto zápasy zvládly vyhrát, byť jsme po třetí čtvrtině vždy prohrávaly o šest bodů, svědčí o velké bojovnosti a cílevědomosti našich holek. Řekla bych že jsme odehrály dvanáct velmi pěkných zápasů s tím, že ve zmiňovaných dvou jsme si vybraly slabší momenty.“

„A co bys řekla ke hře našeho týmu? Na čem je třeba pracovat a naopak, v čem vynikáme?“

„První, co mne napadne je velmi dobrá kolektivní obrana – holky se jí více méně učí od letní přípravy a jsou v ní samozřejmě stále velké mezery, nicméně se nám velmi často díky výpomocem a kolektivnosti podařilo zastavovat klíčové hráčky soupeřů, což určitě hodnotím velmi pozitivně a v této věkové kategorii jako klíč k úspěchu. V útoku bych opět vyzdvihla kolektivnost – hráčky se na hřišti vidí, hrají nesobecky, přihrávají si. Velmi dobře řeší přesilovkové situace. A pracovat je třeba samozřejmě vždy na všem ???? Ale konkrétně bych určitě zmínila větší pohyb v postupném útoku a agresivnější obranu hráčky s míčem. Víme o tom, teď je třeba na tom dále pracovat.“

„A individuálně ke hře jednotlivých hráček?“

„To by u mě bylo na román… ???? A taky je pro mě mnohem důležitější týmový výkon než ten individuální. U každé hráčky je na čem pracovat a o to se společně s trenérským týmem snažíme. O každé hráčce bych zvládla zmínit její přínos pro tým stejně tak jako její slabší stránky, klíčové pro mě ale je, že tým funguje tak, jak má a když se někomu zápas nepodaří tak, jak by měl, zastoupí ho někdo jiný.“

„Již první víkend v lednu odstartuje extraliga, ve které je aktuálně 8 týmů: kromě Lvic, Děčína, Tygřic a HBB Praha také Strakonice, Plzeň, Slovanka a Brandýs nad Labem. Jak vidíš průběh této soutěže, naše umístění, favorita na vítězství?“

„Se všemi výše zmíněnými týmy už jsme se minimálně jednou utkaly – ať už na MČR či v rámci turnajů. Známe tedy jejich hru, jejich klíčové hráčky. Určitě vidím pozitivně že nás, kromě výletu do Strakonic či Plzně, nečeká žádné sáhodlouhé cestování. Co se týče favoritů soutěže naší skupiny, řekla bych, že bude letos opravdu velmi vyrovnaná – nemyslím si, že nějaký tým skončí neporažen nebo naopak bez výhry. Favority bych viděla v týmech BK Strakonice a Válečnice Děčín, ale nemám nejmenší pochyb, že s těmito týmy, stejně jako s těmi ostatními, můžeme odehrát naprosto vyrovnané utkání a zvítězit. Nerada bych dělala nějaké odhady na konečné umístění, to aktuálně není klíčové – já bych chtěla, abychom do každého utkání daly maximum, všechny soupeře potrápily, zlepšovaly se každým utkáním a některé zápasy zvládly dotáhnout do vítězného konce. Jak to bude po čtrnácti zápasech vypadat v tabulce je až druhotné.“

„Nějaká slova na závěr hodnocení…“

„Já jen doufám, že holky budou trénovat a hrát s takovou chutí a energií, jako doposud a stejně tak že rodiče, sourozenci a další členové našeho početného a hlasitého fanklubu budou dále jezdit našeho holky podporovat na domácí i venkovní utkání.“