Na čtyři dny se vydaly o posledním dubnovém víkendu U11 na svoje první Mistrovství České republiky do Ostravy.

První den jsme naši cestu do Ostravy zahájily tří a půl hodinovou cestou vlakem, kde holky zažily spoustu zábavy a pomalu ani nechtěly z vlaku vystoupit, jak si cestu užívaly. Ve čtvrtek jsme se pouze ubytovaly a napjatě vyhlížely první hrací den.

V pátek jsme jako první vyzvaly tým z Frýdku Místku, kde jsme sváděly od začátku velmi tvrdý boj. Těžký rozjezd na turnaji byl vidět na obou stranách, ale v poslední čtvrtině přálo štěstí nám a ze zápasu jsme si odnesly důležité vítězství v základní skupině v poměru 20:14.

Odpoledne nás čekal pražský tým Slovanky, který jsme již velmi dobře znaly z našich předešlých zápasů. Holky šly do boje velmi odevzdaně a bez chuti se poprat o balon, což se taky brzy podepsalo na skóre. Holky si z tohoto zápasu odnesly prohru 18:62. Tým Slovanky podržela bojovnost a střelba, která nám v tomto zápase bohužel chyběla. Druhé místo ve skupině hodnotíme ale velmi pozitivně. 

Ve večerních hodinách nás čekalo slavnostní zahájení, kde jsme se mohly potkat se všemi týmy, které se na MČR nominovaly a užít si s nimi slavnostní moment. Velké díky organizátorům, kterým se organizace celého turnaje velmi povedla.

Druhý den nás čekal zápas proti Vlčicím ze Žďáru nad Sázavou, které byly velmi herně vyspělé. Před zápasem holky dostaly jasný pokyn bojovat o každý míč, jinak je čeká okamžité střídání. Holky si slova vzaly k srdci a svedly velmi pěkný souboj, za což si zasloužily pochvalu. V souboj Vlčic a Lvic nakonec vyhrály soupeřky 55:22. I tak jsme ze zápasu odcházely se zdviženou hlavou, jelikož Vlčice byly jedny z favoritek na vítězství MČR - což se později také naplnilo.

V sobotu odpoledne nás čekal druhý zápas dne a tentokrát proti Strakonicím. Strakonice na tom byly herně podobně jako my a už od začátku zápasu to bylo viditelné. Tahaly jsme se o body až do poslední minuty zápasu. Holky sváděly velmi hezké souboje a předháněly se o to, kdo sehraje lepší akci. S velkou smůlou jsme tento boj prohrály 43:45. Slzavé údolí nemělo konce a nálada klesla na bod mrazu. Přešla i chuť na chystanou diskotéku.

Třetí den nás čekal poslední zápas, souboj o 7. místo, kde jsme měly jasný cíl a to: VYHRÁT a ukázat, co v nás je. Do zápasu jsme vyzvaly tým DBaK Plzeň. Od začátku zápasu jsme měly nad holkami z Plzně mírný náskok a po celý zápas jsme se ho snažily udržet, což se nám nakonec povedlo a Plzeň jsme porazily 42:31. RADOST, NADŠENÍ, nepopsatelný pocit, co jsme všichni prožívali (samozřejmě včetně našeho velkého fanklubu).

Závěřečná slova trenérky Verči: "Jsem na holky neskutečně pyšná. Je to velký úspěch skončit 7. na Mistrovství České republiky, když holky teprve v září začaly pořádně makat na technice basketbalu. Říct mi tohle někdo na začátku září, tak mu to nebudu věřit a jen se tomu zasměju. Holky jen tak dál????"