7. místo na Národním finále U12

První květnový víkend se uskutečnilo dlouho očekávané Národní finále dívek do dvanácti let, které hostily Pardubice. 

Náš tým na mistrovství přijel s jasně vytyčeným cílem - do všech zápasů dát stoprocent, za jakéhokoliv stavu. Bylo pro nás těžké si ještě před samotným začátkem turnaje klást jakékoliv cíle co se týče výsledků či konečného umístění, jelikož jsme se až na jedinou výjimku (BK Strakonice na velikonočním turnaji) s žádným ze soupeřů napříč celou republikou neměli šanci poměřit v uplynulé sezóně. Nutno ale zmínit, že to pomyslné čtvrtfinále byla hranice úspěchu a neúspěchu...Dvanáct týmů bylo nasazeno do čtyř skupin a nám bylo jasné, že pokud chceme hrát o co nejvyšší příčky, musísme ve skupině minimálně jednou zvítězit. A tato cesta měla v naší skupině vést přes tým z Jičína, spíše, než přes pražskou Slovanku..

V pátek nás tedy hned v prvním dopoledním utkání čekal klíčový boj - neoficiální boj o čtvrtfinále. Do zápasu s Jičínem jsme vstoupili nervózně - přeci jen, šlo o velký zápas a holky si to uvědomovaly - nicméně i tak jsme první čtvrtinu vyhráli o 6 bodů. V druhé čtvrtině se nám ale nedařilo téměř nic, dělali jsme hloupé technické přestupky a výsledkem bylo vedení pouze o tři body v poločase, byť bylo jasné, že herně máme v tomto zápase mnohem na víc.. pak se ale vše zlomilo. Ve třetí čtvrtině jsme soupeři dovolili pouze 7 bodů, naopak sami jsme jich zaznamenali 24. Vedení o dvacet bodů před začátkem čtvrté čtvrtiny znamenalo, že jsme zápas vpohodě kontrolovali, šli jsme až do třicetibodového vedení, do zápasu nakonec ale nakonec zasáhly všechny hráčky s dostatečnou porcí minut a po 32 minutách na tabuli svítilo skóre 62:40. Radost byla obrovská a výkony převážně v druhém poločase skvělé, krásný double-double si připsala Kačka Pleyerová (13 bodů, 10 doskoků) a 17 bodů Johy Grindlerová. 

Odpoledne jsme tedy šli do zápasu se Slovankou s mnohem větším klidem, ale stále s chutí dát do zápasu vše. Zápas začal relativně vyrovnanou první čtvrtinou, kterou jsme prohráli pouze o pět bodů. Druhá pětka týmu Slovanky (mimochodem, budoucího finalisty) byla ale opravdu velmi silná a vytvořila si zasloužený poločasový náskok. Nám rozhodně nehrálo do karet 33 týmových ztrát, ze kterých soupeř těžil mimo jiné i v rychlých protiútocích. Po třetí čtvrtině bylo jasné, že soupeř je nad naše síly, opět tedy dostaly větší porci minut i hráčky, které v prvním poločase tolik nehrály. Řekla bych, že výsledek 67:35 ve prospěch Slovanky pro nás vyznívá až moc krutě, určitě to mohlo být třeba o dvacet, nicméně pro nás bylo důležutější dostat do herního tempa všechny hráčky z rotace a naopak pošetřit síly těch vytěžovanějších. Nejvíce se v zápase bodově dařilo Timče Király (11 bodů). Druhé místo ve skupině za suverénní Slovankou znamenalo těžšího soupeře do čtvrtifnále - tím měl být v sobotu ráno Hradec Králové... 

Jelikož jsme Hradec viděli hrát páteční utkání ve skupině, mohu na rovinu říci, že jsme očekávali naprosto jednoznačné utkání. Hradec hraje velice dobrou nátlakovou obranu s následným rychlým protiútokem, na což my z naší soutěže nejsme vůbec zvyklí. Do zápasu jsme ale vstoupili až nečekaně dobře - po první čtvrtině byl stav vyrovnaný 12:12. Když to i v poločase bylo pouze o šest bodů v náš neprospěch, bylo vidět, že i hradečtí malinko znervózněli, jelikož si také představovali spíše jednoznačnější utkání. Když končila třetí čtvrtina a prohrávali jsme o jediný koš, věřili jsme, že teď už se může stát cokoliv. Hradec nicméně zvádl posledí čtvrtinu lépe a zvítězil ve výsledku 45:39, když střelou zpoza trojkového oblouku v poslední vteřině korigovala skóre Timča. Holky byly skleslé, byly tak blízko.. nicméně přesně taková utkání je posouvají dál. Všech 13 hráček, které nastoupily, předvedly bojovnost a nasazení, které zaskočili nejednoho diváka. Obávané ztráty a rychlé protiútoky se nekonaly v takové míře, jako bylo avizováno (Hradec 11 bodů z rychlého protiútoku, my 9) a byť s pachutí porážky, i tak mohu říci, že to bylo jedno z nejlepších utkání, které holky doposud odehrály. S Hradcem se určitě nehraje vyrovnaně každý den:), přesto nutno říci, že postup do čtvrtifnále si určitě zasloužil více, než my.. 

Dveře do semifinále tak zůstaly zavřeny a nás čekalo utkání, které mělo určit, jestli budeme hrát na turnaji o páté či o sedmí místo. V tomto utkání jsme narazili na Žabiny Brno a bylo to první utkání na mistrovství, které bych z naší strany označila za nepovedené. Bojovnost byla, nasazení taky, ale nedařilo se, převážně střelecky a v obraně 1na1. Brno bylo po celý zápas jasně lepší a právem zvítězilo o 29 bodů (30:59). Pouze třicet vsítěných bodů na výhru opravdu stačit nemohlo. Brno tak zaslouženě vyhrálo a na nás zbyl bojo o sedmé místo...

... a nemohli jsme si přát větší drama. Nedělní brzký zápas s Ostravou pro nás nezačal vůbec dobře. Prohráváme 12:4 po první čtvrtině, 22:13 v poločase. Holky nebyly ve své kůži, nájezdy samy na koš neproměňovaly, ztrácely míče, nebyla tam tak velká chuť hrát a bojovat, jako v předešlých zápasech. Ve třetí čtvrtině to po koši ostravské hráčky bylo již o devatenáct bodů a my brali timeout ve kterém zněl pokyn jasně - pojďme z tohoto turnaje neodjíždět s pocitem, že jsme takhle odehráli náš poslední zápas. Pojďme udělat vše pro to, ať jsme pyšné na naši hru, bez ohledu na skóre a konečný výsledek. Holky si to vzaly k srdci a začalo to plodit ovoce. Během pár minut bylo ze stavu 36:24 najednou vyrovnáno, 36:36. Poslední vteřiny, Timča koš s faulem, srovnáno na 38:38. Trestný hod ale neproměnila a my šli do prodloužení. V něm jsme již vedli o dva koše, nicméně v jeho konci přišly dvě laciné ztráty, které Ostrava potrestala. Opět vyrovnáno, druhé prodloužení začíná... a vněm jsme jednoznačně dominovali. Za druhých nastavených pět minut hry jsme ostravankám nedovolili skórovat, naopak jsme vsítili čtyři koše a po 42 minutách bylo konečně rozhodnuto - vítězství 54:46 po více než dvouhodinové bitvě. Radost byla neskutečná, převážně proto, že se holky dokázaly takto zvednou a z v jednu dobu jednoznačného zápasu nakonec vytěžit vítězství. V prodloužení jsme těžily převážně z mnohem útočnější pětky, něž kterou měla Ostrava. Svědčí o tom i bodové příděly hráček (Eliška 15 bodů, Timča 15 bodů, Johy 18 bodů), které prodloužení odehrály. Předvedly jsme ale také skvělou obranu, Lucka bránila, jako snad ještě nikdy.. :-) A sedmé místo bylo naše!!!

Být sedmý na první takto velké akci je pro nás naprosto skvělý výsledek. Velká gratulace všem medailistům (1. Sadská, 2. Slovanka, 3. Tygři Praha), ale i všem ostatním týmům, k vidění byl většinu času velmi krásný basketbal. Velké díky také za skvělou organizaci a hladký průběh celého turnaje. 

Největší díky patři ale rodičům, fanouškům, kteří vytvořili (převážně pak na utkání s Ostravou) takový kotel, za který by se nemusel stydět ligový fotbalový klub. Jste skvělí, bez Vás by to nešlo. A ještě větší než největší díky jde samozřejmě všem čtrnácti hráčkám, které jsou skvělá parta a rostou z nich velké basketbalistky. Snad se na takto velikou basketbalovou akci ještě podívají.. :-)